Chemie

Ačkoli se v učebnicích zrod moderní chemie datuje různými jmény, objevy a bádanými jevy, je to jako každá periodizace pouze prostředek, jak pochopit složité dění, které vnímáme v historické perspektivě. Podobně je tomu i s výkladem původu slova chemie. Etymologické pokusy, jak určit původ tohoto slova byly někdy velmi kuriózní, ale někdy se ubíraly po etymologicky správné cestě. Způsob, jak určoval původ slova chemie, velmi často souvisel s tím, jaká se tomuto oboru přisuzovala historie. Nepochybně souviselo s alchymistickou prehistorií chemie to, že se často pátralo v Egyptě, nicméně staroegyptské keme neznamenalo žádné skryté umění jak vyrábět zlato, ale znamenalo prsť, úrodnou půdu. Rozšířenou domněnkou bylo, že slovo chemie může pocházet od toponyma Chemia, které mělo označovat Egypt, ve skutečnosti se ovšem jedná o Χέμμις, město v horním Egyptě, severozápadně od Théb. Etymologický furor razil někdy velmi bizarní cestu k původu, protože se chemie odvozovala i od starozákonního Cháma, který podle Hellerova Výkladového slovníku biblických jmen znamená Žhavý nebo Horký a etymologicky souvisí se západosemitským slunečním bohem Chammu. Chemie se odvozuje i od řeckého χέω, což znamená vylévám a později i tavím. Odtud německé pojmenování chemie jako Schmelzkunst, umění tavby. Nadto získala chemie jiná jména jako pyrotechnia, pyrosofia, philosophia per ignem, spagyria, spagyrica ars, ars separatoria, ars sacra, ars divina, ars magorum, ars Aegyptiaca, ars Paracelsi. Výčet názvů demonstruje příslušnost chemie ke své alchymistické minulosti, byť je vztah obou složitější, než se obvykle podává.

Názor, že alchymie je vlastně chemie zakuklená do spleti symbolů, poprvé pregnantně vyjádřil Marcelin Berthelot. Byl jedním z mála chemiků, který si uvědomoval důležitost historie svého oboru, paradoxně ve století, jež by se dalo nazvat stoletím historismu. Ve své knize Les Origines de l'alchimie (1885) popsal alchymistické procedury jako zakuklené chemické experimenty, je to však typicky scientistický pohled, který má společné znaky s pozitivismem 19. století. Přesto byl paradoxně právě Berthelot neprogramově původcem zcela opačného názoru na alchymii, totiž že jde o svébytný duchovní proud, protože jeho vydání řeckých, arabských a syrských textů Collection des anciens alchimistes grecs v letech 1887–1888 umožnilo konkrétní bádání o alchymii. Scientista tak nechtěně přispěl k postupnému objevování alchymie jako specifického alegoricko-symbolického výkladu světa. A neméně obtížně určitelné jsou i počátky moderní chemie, ačkoli se tuto obtížnost snaží dějinné úvody do chemie úspěšně zastřít.

Sepsal: PhDr. Michal Janata