Biologie

Dějiny tohoto oboru lze prodloužit daleko před vznik biologie v dnešním slova smyslu, tak jak to činí např. Emanuel Rádl ve svých Dějinách biologických teorií, tedy do řecké antiky. Rádl začíná své dějiny Hippokratem, ale vzhledem k dosahu Aristotelových spisů pro pozdější přírodní vědy, by oním mužem na počátku mohl být větším právem Aristotelés. Pro dějiny biologie má Rádlovo dvojsvazkové dílo, vydané znovu péčí Tomáše Hermanna, Antona Markoše a Zdeňka Neubauera, zásadní význam už svým pojetím plurality vědeckých hypotéz, z nichž i ty opuštěné a zapomenuté mají svůj vědecký význam. Charakterizovat biologii jako vědu však není možné jednoznačně nejen z diachronního hlediska, ale také podíváme-li se na tuto disciplinu ze synchronního hlediska. V minulém století zejména německá větev biologie souvisela s filozofií např. v díle Ludwiga von Bertalanffyho či Adolfa Portmanna (Neue Wege der Biologie), respektive s proudem filozofující německé biologie, která se dnes chápe spíše jako pouhý vývojový exces. Dnešním hegemonem je anglosaská biologie v čele Richardem Dawkinsem a dalšími. Těžko najít diametrálně odlišnější pojetí biologie, než je dílo anglosaských biologů a dílo Adolfa Portmanna či Jakoba von Uexkülla, které je konstruované zcela jinak než současná biologie.

Jak složité jsou dějiny tohoto oboru, ukazuje zásadní dílo Emanuela Rádla, ale důležitější je otázka, co je biologie? Můžeme tento obor koncentrovat do otázky po tom, co je živé? Hranice mezi neživým a živým je natolik historicky proměnlivá, že i uchopení této otázky je značně obtížné. Už samotné slovo organismus působí obtíže, ačkoli tato sémantická nesnáz zůstává skryta mnohdy i samotným biologům. Sousloví corpus organicum bylo chápáno jako opositum vůči mechanismům. Původně však slovo ὄργανον znamenalo právě nástroj, do latiny se překládalo jako apparatus a nemělo s dnešním organismem nic společného, respektive znamenalo opak. Výraz corpus organicum (ústrojné tělo) dal vzniknout až na přelomu 18. a 19. století pojmu organismus potlačením původního významu adjektiva organicum, v němž zazníval význam mechanický nástroj. Slovo organismus, jež z francouzštiny přejal Georg Ernst Stahl, vzniklo vlastně lingvisticky paradoxně ze slova corpus. Jeho význam se v té době přesouval z původní osoby (tento význam např. zaznívá v anglosaské právní zásadě habeas corpus, chránící integritu osobnosti) do těla chápaného jako komplex fyziologických funkcí.

Dnes by sice biologii nebylo možné definovat otázkou po tom, co je živé, nicméně jako výsledek všech dřívějších vědeckých činností v ní tato filozofií nastolená či spíše stále nastolovaná otázka hraje roli sice nevnímaného, nicméně o to silněji působícího pozadí. Ke zkoumání živých organismů si dnešní biologie přibrala na pomoc řadu s ní souvisejících oborů, takže je dnes vlastně interdisciplinárním oborem, ačkoli na druhé straně stále čerpá z plodného omezení redukcionismu. Přesnějším poznáním dílčích poznatků se může biologie kompetentněji vztáhnout k celku oboru živého, ale na druhou stranu se může roztříštit v nepřehlednou řadu navzájem izolovaných oblastí. Na tom, jaká bude zítřejší biologie, závisí sebepochopení člověka jako specifického projevu „živého“ mezi ostatním živoucím světem.

Sepsal: PhDr. Michal Janata