Briefwechsel zwischen Goethe und Kaspar Graf von Sternberg (1820–1832)

Spřízněni volbou vědy vedli spolu básník a přírodovědec Johann Wolfgang von Goethe a paleontolog a paleobotanik Kašpar hrabě Šternberk v letech 1820–1832 poměrně rozsáhlou korespondenci. Epistolární provoz měl v 18. století dvojí podobu. Jednak existoval román v dopisech, k jehož klasikům Goethe patřil svým Utrpením mladého Werthera, jednak se v dopisech vědecké elity té doby pěstovala jakási korespondenční věda, která nahrazovala nedostatečnou institucionalizaci vědy. Zatímco román v dopisech zaznamenal po dosažení vrcholů ve Velké Británii a Francii ústup, vědecká korespondence zůstala prostředkem osmózy vědeckých poznatků ještě v 19. století. Goethe v sobě spojoval ve vzácné syntéze básníka i přírodovědce. Dobová anekdota, v níž se měl někdo na pohřbu Goetha otázat: To umřel ten přírodovědec?, vystihuje postavení, které zaujímal v tehdejší Evropě. Mnohde a mnohými byl vnímán spíše jako přírodovědec než jako básník. Umělecko-vědecká dvojdomost patřila k habitu tehdejších představitelů naturfilozofie, do jejíhož okruhu Goethe patřil, byť přední exponenti tohoto směru byli většinou spíše malíři než básníky.

Činnost Kašpara hraběte Šternberka se omezovala na vědeckou literaturu. Díky svým diplomatickým misím si Šternberk zjednal přístup k předním vědeckým osobnostem tehdejší Evropy a sám se k nim nakonec přiřadil. Byl jedním ze spoluzakladatelů paleobotaniky. Ačkoli svá díla psal latinsky a německy, přispěl i ke vzniku české botanické terminologie, největší podíl na vybudování botanického i zoologického pojmosloví měl ovšem Karel Bořivoj Presl.

Tématem dopisů nejsou ovšem jen oběma tak drahá paleontologická a geologická témata, protože kromě nich se zaobírají i meteorologií, zoologií, botanikou, mineralogií a optikou. Významné místo mezi tématy ovšem zaujímá i česká historie, o kterou se Goethe trvale zajímal. Právě české dějiny jsou jediným epistolárním tématem, které je jednosměrné. Šternberk informuje Goetha, ale básník jen reaguje. Dopisová konverzace mezi básníkem a paleobotanikem je literárně vybroušenou formou výměny vědeckých informací v době, kdy věda nebyla pod tlakem svého využití.

Sepsal: PhDr. Michal Janata