Zemědelství
Jednou z disciplín, které jsou zastoupeny v historickém fondu NTK, je zemědělství. V době, kdy historický fond vznikal, zaměstnával tento primární sektor mnohem více lidí než dnes, a to i v relativně průmyslově vyspělých českých zemích. S nástupem kapitalismu šel ruku v ruce dynamický rozvoj v zemědělských vědách a ve zpracovatelském průmyslu orientovaný na potřeby praxe. Proto se v polovině 19. století ve vědeckém bádání v zemědělství upouštělo od univerzality a encyklopedického pojetí oborů a místo toho se vědecké poznávání začalo specializovat. Dosavadní pokusnictví nadšených správců šlechtických dvorů a pokrokových hospodářů bylo postupně nahrazováno odborným výzkumem a zaváděním nových vědeckých metod. Zároveň s tím začalo vznikat povědomí o tom, že hospodářské vzdělání selského stavu je základní podmínkou jeho nového, lepšího života a je rovněž hybnou silou zemědělské výroby. To v sobě zahrnovalo jistou zemědělskou osvětu, podchycující rozvoj vědeckého poznání, mimo jiné ve formě odborného zemědělského písemnictví.(1)
Přestože mnohé publikace ve fondu by se daly považovat za interdisciplinární, lze je rozdělit do několika kategorií.
Jsou zde zemědělské učebnice pro školy a taktéž příručky určené pro samotné zemědělce. Za zmínku rozhodně stojí František Xaver Hlubek (1802–1880), rodák ze Slezska, který se věnoval všem zemědělským odvětvím. Jeho nejvýznamnější práce, třísvazkové dílo Die Landwirthschaftslehre in ihrem ganzen Umfange nach den Erfahrungen und Erkenntnissen der letztverflossenen 100 Jahre mit wissenschaftlicher Strenge dargestellt(2) byla dlouhou dobu uznávanou učebnicí, protože zahrnovala téměř všechny zemědělské nauky. Autor mimo jiné doporučoval navyšování trvalého čistého výnosu a pozemkové renty.(3) Ve fondu NTK se nacházejí bohužel jen první dva díly.
Publikace o zemědělské ekonomice. Mezi ně patří knihy německých fyziokratů Friedricha Bülaua a F. J. Schopfta. Nechybí ani Johann Heinrich von Thünen, ekonom a velkostatkář z Meklenburska, tvůrce na svou dobu zajímavého, ale rozhodně nikoliv nenapadnutelného modelu prostorového hospodářství. V rámci českých zemí by se slušelo zmínit jméno František Horský (1801–1877), jenž se zasloužil o rozvoj zemědělské ekonomiky na našem území a podporoval rozvoj progresivního střídavého hospodářství. Kromě toho byl konstruktérem a zdokonalovatelem zemědělských strojů, které nabývaly na důležitosti zvláště po zrušení roboty, neboť jimi bylo nutné nahradit ztracenou pracovní sílu robotníků.
Agrochemie, respektive vývoj průmyslových hnojiv, přinesl do zemědělství revoluci. Zatímco kdysi se pro hnojení půdy nejčastěji používal kompost, popel, popřípadě rybniční bahno, ve druhé polovině 19. století se již běžně uplatňovala hnojiva umělá. Největší zásluhu na tom má zakladatel moderní organické analýzy Justus von Liebig. Můžeme ale zmínit i mnoho vědců neprávem stojících v jeho stínu. Byli jimi například Philipp Carl Sprengel, Alexander Petzholdt nebo Julius Adolph Stöckhardt. Aplikace hnojiv a progresivního systému střídavého hospodářství měla pozitivní dopad na rostlinnou výrobu.
Rostlinné výrobě se věnují publikace zaměřené na její jednotlivá odvětví, tj. bramborářství, řepařství, lesnictví nebo ovocnářství. Dále jsou tu knihy chovu hospodářských zvířat a o potravinářském průmyslu.
Co se týče jazykového zastoupení knih, jednoznačně zde převládá němčina, jež je v omezeném množství následována češtinou, francouzštinou a angličtinou. Ostatní jazyky jsou zde zastoupeny spíše výjimečně.
Poznámky:
- BERANOVÁ, Magdalena a Antonín KUBAČÁK. Dějiny zemědělství v Čechách a na Moravě. 1. vyd. Praha: Libri, 2010, 430 s. ISBN 978-80-7277-113-4. s. 290.
- HLUBEK, F. X. Die Landwirthschaftslehre in ihrem ganzen Umfange nach den Erfahrungen und Erkenntnissen der letztverflossenen 100 Jahre mit wissenschaftlicher Strenge dargestellt. Wien: Braumüller und Seidel, 1846, Signatura L 91.
- BERANOVÁ, Magdalena a Antonín KUBAČÁK. Dějiny zemědělství v Čechách a na Moravě. 1. vyd. Praha: Libri, 2010, 430 s. ISBN 978-80-7277-113-4. s. 291.
