Důchod pozemkový

Poslední čtvrtina 19. století s sebou přinesla poměrně vážnou agrární krizi. Za jediný její pozitivní důsledek by se možná dalo považovat zvýšení odborné úrovně české zemědělské literatury, která měla sloužit jakožto lék na hospodářské problémy. Na jejím rozvoji se podíleli zemědělští ekonomové, hospodářští úředníci a především profesoři. Jedním z posledně jmenovaných byl profesor na Zemském polytechnickém ústavu v Praze (dnešní ČVUT) Jan Baptista Lambl (1826-1909) (1).

Narodil se na Plzeňsku. Po absolvování plzeňského gymnázia pokračoval na studiích v Praze. Po vystudování farmacie pracoval jako chemik. V roce 1851 přijal místo profesora na nově založené vojenské akademii v Bělehradě. Prošel ještě dvěma školami, než se roku 1866 stal docentem na výše zmíněném Zemském polytechnickém ústavu. V roce 1891 zde byl jmenován rektorem.

Své práce psal česky i německy. V letech 1886–1891 vydával vědecký zemědělský časopis Archiv zemědělství. 

Prezentovaná publikace vyšla v edici Bibliotéka polního hospodářství. Jedná se o příručku pro polní hospodáře a chovatele dobytka. V době, kdy ji autor psal, byl chov skotu na vzestupu. Objem živočišné výroby vzrostl o 164 %. V Čechách byly vytvořeny plemenné odvody a došlo ke zřízení plemenných stanic s odborným dohledem (2).

Lambl v první kapitole nejprve polemizuje o významu chovu dobytka a argumentuje, kterak je nesmyslné, že jej mnozí hospodáři považují spíše za nutné zlo. Dále pojednává o dobytčím hnoji. Následně se v několika kapitolách zamýšlí nad cenami a hodnotami hospodářských předmětů, respektive nad faktory, které mají vliv na tvorbu ceny. Dává příklady z účetnictví a pochopitelně se zabývá i výnosy z chovu. Své poznatky demonstruje na jednotlivých modelových výpočtech. Zároveň ale doporučuje zcela nezavrhovat staré, léty prověřené postupy.

Svou knihu uzavírá metaforou o obrazu se dvěma vedle sebe stojícími stromy: „Podobný klam děje se také hospodářům, když se dívají na obraz, představující polní hospodářství i chov dobytka, dva mohutné to kmeny, vzájemně zakořeněné a plné pěkného ovoce. Jakási zlovolná ruka napsala pod tento obraz osudný nápis: „Výroba hnoje“. Okolnost zcela vedlejší a nahodilá, že totiž hnůj domácích zvířat velmi dobře hodí se k pojišťování zemské plodnosti, jest příčinou, že hospodáři přehlížejí a nepoznávají pravého, vlastního, prastarého i všude panujícího významu chovu dobytka v hospodářství polním.“ (3).

Z bibliofilního hlediska kniha příliš zajímavá není. Má nenápadnou poloplátěnou vazbu formátu A5 a je bez ilustrací. Za zmínku stojí, že je dedikována knížeti Karlovi III. Schwarzengergovi, který svého času předsedal c. k. vlastenecko-hospodářské společnosti v Čechách.

Poznámky:

1. BERANOVÁ, Magdalena a Antonín KUBAČÁK. Dějiny zemědělství v Čechách a na Moravě. 1. vyd. Praha: Libri, 2010, 430 s. ISBN 978-80-7277-113-4. s. 294.
2. Ibid. s. 266.
3. LAMBL, J. B. Důchod pozemkový co účel všeho hospodářství i chovu dobytka: příspěvek k reformě bludných zásad správy, účetnictví i taxace výnosu.  Praha: I. L. Kober, 1880. s. 125.