The Book of the Home

Staré přísloví praví, že Angličanův dům je jeho hrad. Toto rčení platilo i během 19. století. Mezi lety 1800 až 1900 se britská urbanizovaná populace zdesetinásobila. Zároveň docházelo k rozmachu městské střední vrstvy, která se během viktoriánské doby zvýšila z 2,5 milionu na 9 milionů. Tito viktoriánci toužili po krásném, moderně vybaveném domově, který by představoval pevný bod v životě a útočiště v dynamicky se měnící době, ne-li rovnou ochranu před vulgárním industrializovaným světem. Není náhodou, že právě v této době byl britský slovník obohacen o přirovnání „safe as a house“ (bezpečný jako dům). Nové metody masové produkce učinily dům a jeho vybavení dostupnější než kdykoliv předtím.

Ruku v ruce s poptávkou po novém lepším bydlení vycházely i četné příručky, které nabízely rady k této problematice. K těm velice komplexním patřilo osmisvazkové dílo The Book of the Home vydávané na samém sklonku viktoriánské doby, jenž představovalo uživatelský manuál krok za krokem. První díl začíná tím, že vysvětluje čtenáři, podle čeho se rozhodovat při volbě mezi domem ve městě a na venkově: „Na venkově je čistší vzduch a klidnější prostředí než ve městě. Nájmy, daně i příjmy nižší, mléko, máslo a vejce, drůbež a zelenina jsou někdy, ale ne vždy, levnější. Zaplatíte méně za praní a čištění domu než ve městě, kde je kouř z mnoha komínů. Necítíte takové pokušení utrácet peníze, protože obchodů je zde méně a divadla jsou daleko. Na druhou stranu venkovský život je nudný pro ty, kteří neocení kouzlo přírody. Na venkově je většinou dražší maso, protože je zde malá konkurence mezi řezníky.“(1)

Velký důraz klade kniha na kvalitu půdy, kde dům stojí. Čím méně peněz se zaplatí landlordovi za laciný pozemek, tím více se později pravděpodobně zaplatí lékaři. Nejhorší je jílová půda, protože v sobě udržuje velké množství vody, která pak prosákne do stavení, jež bude vždy vlhké. Rovněž se upozorňuje na nutnost ověřit si, jací lidé jsou potenciální sousedé a co byl zač člověk, který zde bydlel před vámi, a jaké nemoci ho sužovaly. Dále se zde popisují celkové hygienické podmínky, jako umístění toalety, kvalita vody ve studni a předběžný průzkum stavu nemovitosti. Další kapitoly vysvětlují právní stránku věci, respektive práva a povinnosti obou stran při koupi nebo pronájmu nemovitosti nejprve v Anglii a pak ve Skotsku (kvůli drobným rozdílům v anglickém a skotském právu).

Po vyřešení právní stránky věci se již nový majitel nebo nájemník může přesunout ke zvelebování obydlí počínaje jeho vymalováním, popřípadě nákupem tapet. Tapety se ve viktoriánské době těšily velké popularitě, protože díky novému plynovému osvětlení bylo v interiérech domova mnohem lépe vidět. V mnoha tapetách však byla ukryta smrt, protože obsahovaly arzenik, jenž obyvatele vytapetovaných místností pomalu trávil. Přestože mnozí lékaři již od 70. let 19. století upozorňovali na toto nebezpeční, tapety s arzenikem nebyly nikdy oficiálně zakázány, nicméně v době vydání této knihy se již téměř nepoužívaly.

Nyní zbývalo dovybavit dům nábytkem. Viktoriánci byli možná první lidé, kteří posuzovali svůj životní standart podle množství užitných předmětů, které vlastnili, a tak byly jejich domovy většinou přeplněny spoustou nesmyslů. Kniha zde proto nabízí ideální vybavení domu pro klienty s rozpočtem 105 anebo 500 liber. Těm, kteří si takto drahý nábytek nemohou dovolit, je doporučeno, raději než na dluh, kupovat v second handu.

Kniha má plátěnou vazbu tmavě zelené barvy s ozdobnými ornamenty. Text doprovází četné ilustrace nejčastěji zobrazující vzorové interiéry domů.

1. DAVIDSON, H. C. The Book of the Home : a Practical Guide to Household Management. Divisional- Vol. I. London : Gresham, 1900. s. 1.