Jak rozpoznat vhodný zdroj
Při práci se všemi druhy informací je třeba dbát na několik zásad, která nám pomohou rozeznat zdroj, který je pro nás po všech stránkách relevantní a přínosný. Ať už se jedná o odborné publikace nebo mediální sdělení, vždy je na místě obezřetnost a kritický přístup.
Zásada ověřování informací - "CRAAP" filtr
Zásada, která nám pomůže zhodnotit odborné informace z několika hledisek:
- Aktuálnost (Currency)
- Relevance (Relevance)
- Autorství (Authority)
- Přesnost (Accuracy)
- Účel (Purpose)
Aktuálnost (Currency)
- Je informace, kterou chceme použít, aktuální?
- Jaké je stáří zdroje, ze kterého čerpáme? (u tištěných např. rok vydání knihy/časopisu)
- Byla informace aktualizována/revidována? (u elektronických zdrojů)
Tip: Nároky na aktuálnost informace se mohou odvíjet od nároků našeho oboru. V některých oborech se informace stávají „zastaralými“ mnohem rychleji.
Relevance (Relevance)
- Odpovídá informace našim potřebám? (Zodpovídá naše otázky?)
- Má požadovanou úroveň? (Není příliš základní nebo naopak pokročilá?)
- Kdo má být hlavním příjemcem informace?
Tip: Informace je relevantní, pokud nám přináší praktický užitek, můžeme jí např. podepřít svou myšlenku.
Autorství (Authority)
- Kdo je původcem informace? (Je zřejmý autor nebo organizace stojící za jejím zveřejněním?)
- Je autor nebo organizace kvalifikovaná/způsobilá pro šíření takové informace? (svým vzděláním/zaměřením/předmětem činnosti)
- Jsou dostupné kontaktní informace? (na autora/nakladatele/organizaci)
- Poznáme z URL, o jakou organizaci se jedná? (např. .edu/.gov/.org)
Tip: Absence jména konkrétního člověka ještě neznamená, že informaci nemůžeme použít. Zdrojem může být např. vládní nebo vzdělávací organizace.
Přesnost (Accuracy)
- Jak informace vznikla? Je podepřena důkazy? (Je výsledkem měření/experimentu?)
- Zrevidoval ji někdo? (Prošla např. recenzním řízením?)
- Můžeme z vlastní zkušenosti nebo jiného zdroje potvrdit její pravdivost?
Tip: Text by měl být napsán bez gramatických nebo typografických chyb. Přítomnost těchto nedostatků může zpochybnit důvěryhodnost celého sdělení.
Účel (Purpose)
- Za jakým účelem informace vznikla? (Měla za cíl informovat/naučit/pobavit/přesvědčit/prodat?)
- Jsou záměry autora/původce zřejmé?
- Je informace předkládána jako fakt/názor/propaganda?
Tip: Účel díla poznáme mj. také podle užité rétoriky. Informace by měly být sděleny objektivním jazykem, bez citového zabarvení, ideologických nebo jiných předpojatostí.
Mediální sdělení
Mediální sdělení (informace v médiích, na soc. sítích atd) tvoří specifickou kategorii informací, k nimž je třeba přistupovat zvlášť obezřetným způsobem. Při posouzení důvěryhodnosti textového nebo audiovizuálního sdělení nám může pomoci těchto 5 klíčových otázek (Kdo? Co? Komu? Jak? Proč?).
Metodická koncepce 5 klíčových otázek - Jeden svět na školách
Metodická koncepce pomáhá kriticky posoudit důvěryhodnost mediálních sdělení. Podívejte se na připravené příklady analýz.
Užitečné odkazy
Publikace a metodické příručky k mediálnímu vzdělávání
Volně dostupné publikace vydané v rámci vzdělávacího programu Jeden svět na školách. Mimo jiné zde najdete i publikaci Na pravdě záleží, která detailněji a na příkladech zpracovává metodu pěti klíčových otázek pro posouzení důvěryhodného textu.
Evaluating information sources
Kritické hodnocení informací je důležitou odbornou dovedností. Použijte tyto techniky na informace, které najdete na webových stránkách, v knihách, časopisech a novinách. Původ informace vám pomůže stanovit její důležitost.
Spravuje
Tomáš Razím
- tomas.razim
- 232 002 529
- 608 349 225