Herons von Alexandria Vermessungslehre und Dioptra

Spisy Hérona Alexandrijského nejsou jen svodem předchozích znalostí z mechaniky a matematiky. Hérón byl totiž nejen kompilátor, který stavěl na akumulovaných výsledcích svých předchůdců, ale také teoretik a vynálezce, ačkoli jeho přínos nelze srovnat s významem Archiméda, jehož dílo editoval dánský klasický filolog Johan Ludwig Heiberg. Editorem řecko-německé bilingvy byl žák Hermanna Usenera, německý klasický filolog Hermann Schöne, který také napsal, jak bylo v edici teubnerian zvykem, dlouhý, latinsky psaný úvod. Kniha obsahuje dva spisy Μετρικων (O měření) a Περί διόπτρας (O optických přístrojích). U obou pojednání, z oboru geometrie/geodézie i mechaniky/optiky, je položen důraz na praktické užití. Spis O měření je profilován praktičtěji, pojednání O optických přístrojích, které se pohybuje mezi mechanikou a optikou, se snaží formulovat i obecnější zákonitosti. V pojednání O měření se Hérón zabývá nejen praktickým vyměřováním, ale i trigonometrickým tématem vztahu mezi velikostmi úhlů a stran v trojúhelníku. Lze říci, že právě tímto spisem byly položeny vědecké základy geodézie.

Ve spise O optických přístrojích se Hérón věnuje vztahu mezi odrazem světla a optickými přístroji, zejména různými druhy zrcadel. V souvislosti s tím popisuje nejkratší dráhu, kterou urazí paprsek světla odražený od rovinného či sférického zrcadla za nejkratší možný čas. V této knize rovněž najdeme popis dioptru, přístroje sloužícího nivelizaci. Obě díla jsou editována s péčí a vysokou erudicí, jak bylo u německých klasických filologů téměř pravidlem. O podobnou ediční minucióznost usiluje nakladatelství Oikúmené například v řecko-českém souboru Řecké matematické texty.

Sepsal: PhDr. Michal Janata