Théorie mathématique de la richesse sociale

Ačkoli je lausannská škola považována za poslední hřebík do rakve klasické ekonomické teorie, zdá se, že si nikdo nedal moc práce, aby oba proudy srovnal. Když triumvirát marginalistů – William Stanley Jevons, Carl Menger a Léon Walras – vydal svá zásadní díla, v nichž se objevila teorie mezní hodnoty, čímž byl Smithův paradox vody a diamantu sesazen z piedestalu ekonomické vědy, nastala pronikavá změna ekonomického paradigmatu. Walrasovu teorii ekonomické rovnováhy, jejíž autentickou podobu lze nalézt v této knize, rozpracoval Vilfredo Pareto, jehož akční rádius byl daleko širší než Walrasův a vedle ztělesnění lausannské školy se zařadil také mezi klasiky sociologie, ačkoli ho Danilo Martuccelli do svého itineráře sociologie 20. století nezahrnul.

Oproti klasické ekonomii s jejím akcentem na nabídkovou stranu trhu a teorii nákladů, jež vyplývala právě z nepochopení vždy jisté míry svobody spotřebitele, preferovali marginalisté poptávkovou stranu trhu, zákazník je ten, kdo v konečné instanci rozhoduje o ceně výrobku. Zatímco klasičtí ekonomové byli fascinováni akumulací kapitálu, tato fetišizace vrcholí v marxismu, marginalisté zaměřili pozornost na alokaci vždy omezených druhů. Hrdinou klasické ekonomické narace byl kapitalista, což opět vrcholí, patřičně zkarikováno a zdeformováno u Marxe, kdežto hrdiny marginalistického scénáře byli a jsou spotřebitelé jako základní hybná síla trhu. Ostatně byli to marginalisté, kdo otevřeli dokořán dveře matematizaci a analýze, postavili ekonomii jako vědu na dnešní fundament.

Čtenář Matematické teorie bohatství společnosti stojí před zcela jinak konstruovanou ekonomickou realitou než je tomu v případě děl Davida Ricarda či Johna Stuarta Milla. Jeho teorie matematické rovnováhy je matematicky budovanou skutečností, která je soustavou rovnic rovnováhy. Tuto knihu lze číst jako kvintesenci marginalismu v její matematicky formulované a exaktní podobě. V najdeme teorii ekonomické rovnováhy, což je podle Josepha Schumpetera magna charta ekonomie.

Sepsal: PhDr. Michal Janata