Histoire du chateau de Versailles

V roce 1899 vychází pětidílná výpravná publikace o zámku Versailles a jeho zahradách. Jednotlivé díly sice obsahují pouze pár stran textu, avšak jsou plné nádherných ilustrací. Nejvíce je jich věnováno zahradám Versailles, ale publikace rovněž obsahují spoustu pohledů na zámek ze všech stran, všemožné fontány, oranžerii a menažerii, jeskyně, chrám lásky nebo malý Trianon. Autorem této publikace je Pierre de Nolhac, pracovník Národního muzea v Paříži.

Začátek publikace odkazuje již k vládě Ludvíka XIII. na začátku 17. století. V době vlády tohoto panovníka na místě pozdějšího Versailles existoval již dříve lovecký zámeček. Ten však byl zbourán a začalo se s výstavbou zámku nového, na popud jeho syna, Ludvíka XIV. Tomuto panovníkovi bylo v době začátku stavby pouhých 23 let. Výstavbou Versailles král pověřil architekty Mansarta a La Vaua, interiérem zámku La Bruna a zahradami Le Notra. Bez zajímavosti jistě není, že se na vzniku tohoto feudálního sídla podílel v 17. století až neuvěřitelný počet třiceti tisíc dělníků a uměleckých řemeslníků z celé Francie. Zámek fungoval od roku 1682 jako sídlo Francouzského krále a s malou přestávkou takto setrval až do začátku Francouzské revoluce v roce 1789. Ve Versailles žil nejen král s rodinou, ale rovněž rozsáhlý královský dvůr, jenž byl vydržován ze státního rozpočtu. V současnosti je možné zámek navštívit a mimo jiné za zhlédnutí stojí kupříkladu tzv. Zrcadlový sál, který na délku měří úctyhodných 73 metrů.

Zahrady Versailles, které se rozprostírají na více než 100 hektarech, byly neméně reprezentativní. Jsou typem tzv. francouzských zahrad – přesně zastřižených stromů a keřů do geometrických tvarů, avšak zároveň členěny sochami, terasami či fontánami. Doprovázelo je množství jiných menších staveb jako zahradní zámečky Grand a Petit Trianon. O další rozšíření zahrad a okolí zámku se v 2. polovině 18. století zasloužila francouzská královna Marie Antoinetta, která v zahradě nechala vybudovat vesnici s mlýnem a lékárnou. Tento rozmar však neměl sloužit pro obyčejné poddané, nýbrž měl plnit funkci tzv. ideálního vesnického života.

Versailles svou pompézností uchvátilo takřka všechny panovnické rody v Evropě a spousta z nich zatoužila si podobné honosné sídlo pořídit. Avšak samotná výstavba Versailles výrazně zatížila rozpočet Francie a ta se z této finanční rány hojila velmi dlouho. Samotné ilustrace jsou vytvořeny pomocí reprodukce mědirytů a aquarel či rozměrných fotografií.

Sepsala: Bc. Jana Vašková