Průmysl

Průmysl je možné uchopit ze dvou pólů. Jednak z širšího hlediska procesů modernizace, z užšího pak jako výsledek industrializace. Zrod průmyslové éry je neoddělitelný od modernizace a demokratizace jako procesů, které nejvíce poznamenaly 19. a 20. století. S nimi souvisí i problém sociální mobility, který vypovídá o zcela nové sociální stratifikaci, respektive o dvou základních typech nerovnosti: životních podmínek a životních šancí. Pojem sociální mobilita, který uvedl do oběhu Pitirim Sorokin, vyjadřuje velkou míru sociální transformace i dynamiku ekonomiky, ale na druhou stranu je velmi často používán ahistoricky, pokud není vázán na konkrétní mobilitní výzkumy, tedy na průzkumy struktury vzestupu a sestupu jednotlivých společenských skupin a celkové propustnosti mezi jednotlivými vrstvami.

Z druhé strany je možno uchopit průmysl jako jeden z výsledků industrializace, kterou lze chápat v nejobecnějších rysech jako civilizační transformaci dosud agrární společnosti s převahou venkovského obyvatelstva profesně zakotveného v zemědělství v moderní průmyslovou, převážně městskou společnost. K pojmu industrializace se váže Toynbeem rozšířený pojem révolution industrielle i Rostowův pojem take off. Take off je v díle amerického ekonoma Walta Rostowa The Stages of Economic Growth: A Non-Communist Manifesto třetím stadiem (z pěti), které se kryje právě s počátkem průmyslové éry. Na rozdíl od tradiční společnosti, jejíž technologie je limitovaná, je fáze také off charakteristická mimo jiné velkou expanzí technologických inovací a zejména jejich průnikem do všech oblastí života.

Modernizační teorie i reflexe industrializace jsou efektivními nástroji pochopení toho, co se často příliš úzce chápe jako průmysl. Bez nich je tento pojem vágní představou.

Sepsal: PhDr. Michal Janata