Ilios, Stadt und Land der Trojaner

Heinrich Schliemann (1822–1890) byl německý obchodník a amatérských archeolog s celoživotní fascinací Homérovým eposem Ilias. Zájem o historii a období antiky v něm v raném věku vzbudil jeho otec a on sám jej prohloubil během studií na gymnáziu. Toto studium však nedokončil, protože jeho otec byl obviněn ze zpronevěry, přišel o práci a rodina zchudla natolik, že nebyla schopna financovat synovo vzdělání. Heinrich tedy šel do učení a pracoval za minimální plat v obchodě, kde zůstal pět let, než se vážně zranil při zvedání břemene. Přestěhoval se proto do Hamburgu, kde se stal plavčíkem na parníku. Na to, aby celý život dělal jen podřadné práce, byl však příliš ambiciózní a schopný. Již rok poté pracoval coby agent firmy B. H. Schröder & Co. v Petrohradu. Jeho vynikající talent na učení jazyků byl v mezinárodním obchodě skvělou výhodou. Za nějaký čas začal podnikat na vlastní pěst, především jako spekulant, a dařilo se mu. Obchodoval v Americe a později opět v Rusku. Například během Krymské války velice prozíravě zainvestoval do ledku, síry a olova, z nichž se vyráběla munice, aby je následně draze prodal ruské vládě.

Když mu bylo 36 let, nashromáždil již takové jmění, že si mohl dovolit odejít do důchodu a několik let strávil cestováním a studiem archeologie. Zároveň si stále přál splnit si svůj celoživotní sen, objevit Tróju. V roce 1871 začal své vykopávky v tureckém Hisarliku poté, co s velkým úsilím a za pomoci britského diplomata Henryho Layarda získal povolení od maximálně neochotné turecké vlády. Na práci si najal přes sto dělníků. Když po čase narazil na zbytek staveb z období starého Říma, pokračoval hlouběji. Za tento bezskrupulózní amatérský přístup později sklidil velkou kritiku, ale zde si je třeba uvědomit, že profesionální archeologie tak, jak ji známe dnes, se měla teprve utvořit. Postupně vykopal zbytky ne jednoho, ale sedmi nad sebou ležících měst, na jejichž troskách vždy vzniklo město nové. Ze svých vykopávek vyvodil závěr, že doložil historickou existenci bájné Tróje.

O svém bádání napsal několik knih. Nejobsáhlejší z nich Ilios publikovaná roku 1881 je z velké části shrnutím jeho deníků, které si podrobně vedl během vykopávek (dohromady měly přes 10 000 stran textu). Kniha je rozdělena do 12 kapitol. Předmluvu napsal Rudolf Virrchow (1821–1902), německý lékař a politik a Schliemannův přítel, který jej doprovázel na cestě do Malé Asie. Následuje úvod autora, jenž začíná jeho autobiografií. „Začínám-li svou knihu vlastním životopisem, není to z marnivosti, ale abych ukázal, kterak práce mého života byla přirozeným důsledkem dojmů, které jsem získal v nejranějším dětství…“(1)

První kapitola popisuje zemi Trójanů. Druhá jejich etnografii, politické rozdělení a také topografii Tróje. Třetí kapitola se zaobírá trójskou historií, čtvrtá skutečným stavem Homérovy Tróje. Pátá až jedenáctá kapitola se zabývají troskami sedmi měst v Hisarliku, z nichž třetí spálené považoval Schliemann za Tróju. V něm také objevil „Poklad krále Priama“. V kapitole dvanácté popisuje hliněné mohyly objevené na mořském pobřeží, podle tradice náhrobky Achillea a Patrokla (Schliemann však odolal pokušení a neztotožnil je s nimi). Zbytek publikace tvoří příspěvky od jiných autorů.

Nejzajímavější jsou texty německého egyptologa Heinricha Karla Brugsche (1827–1894). Naopak nejméně hodnotným se z dnešního hlediska zdá být příspěvek britského asyrologa a lingvisty Archibalda Sayce (1845–1933) o nápisech v Hassarliku, které nedokázal příliš dobře interpretovat.

Publikace působí velice reprezentativně. Má modrou plátěnou vazbu se zlatou figurální a ornamentální výzdobou na obálce. Přídeští a předsádky mají zlatý a fialový vzor. Doprovází ji četné černobílé ilustrace a mapy.

Knihu si můžete přečíst v digitální podobě.

Poznámky:

1. SCHLIEMANN, Heinrich. Ilios, Stadt und Land der Trojaner : Forschungen und Entdeckungen in der Troas und besonders auf der Baustelle von Troja. Leipzig : F. A. Brockhaus, 1881. s. 1