FAMUGRAFIE

40 let katedry fotografie FAMU

Vernisáž

středa 17. 6. 2015, 18.00, Galerie NTK

Doba trvání výstavy

17. 6. - 18. 7. 2015

Vystavují

Yeoryia Aslanidou / Lukáš Brdlík / Veronika Durbáková / María Elínardóttir / Dominik Hejtmánek / Richard Janeček / Valentýna Janů / Junsheng Zhou / Ines Karčáková / Elisabeth Khaust / Lucia Kuklišová / Lali Laytadze / Šimon Levitner / Minghui Zheng / Martin Netočný / Johana Novotná / Petr Pustina / Karol Sekta / Taisya Sharova / Marcel Stecker / Eliška Stejskalová / Nina Šperanda / Jonáš Verešpej / Xiang Yu / Iryna Zakharova

Kurátor

Pavel Vančát

O výstavě

Katedra fotografie FAMU, založená roku 1975, slaví letos čtyřicátiny. Slaví je v momentě, kdy se její původní zakladatelské médium stalo historickou fosilií a kdy na katedře zřejmě poprvé působí většina pedagogů, kteří vystudovali na jiných uměleckých i teoretických školách. Otázka, co a jak se zde dnes má vlastně studovat, tak vystupuje stále více do popředí.
To vše dohromady přináší změny, které jsou samozřejmě postupné a pozvolné, ale lze je sledovat na nejnovějších pracích studentů a čerstvých absolventů. Fotografie zde nejen klasicky dokumentuje, komponuje, konstruuje a konceptualizuje, ale také se škvaří, rotuje, morfuje i recituje. Médium statického technického obrazu je zde spíše jen východiskem, které si hledá pokaždé svůj vlastní tvar, aby jej často zcela opustilo či vstoupilo vůči němu do opozice. Rozšířené pole fotografického studia začíná být nedohledné a říká si samo o neustálou revizi a inovaci vlastní definice, která se nakonec stává tautologickou. Sama škola je médium. Médium famugrafie.

Výstava v NTK je výběrem, který se snaží z osobního pohledu kurátora popsat ústřední motivy i okrajové body toto nového ustanovování definic, přičemž bere v úvahu jejich syrovost a neukončenost. Místo hledání ověřených kvalit tu jde spíše o průzkum směrů, variant i anomálií. Pracovat zde s ukončeným konceptem a předem danou perspektivou by totiž znamenalo onu hledanou definici uzavírat předčasně, ve samém stadiu jejího zrodu.
Studovat dnes fotografii tak znamená nejen přilínat k dlouhé a bohaté kulturní a sociální tradici, ale také rozvíjet praxi, které již dlouho není odvozena z prostého a jednotného paradigmatu, ale stále více vyžaduje neustále vyvíjet svá vlastní dočasná paradigmata. Právě s dočasností je třeba pracovat jako s ústřední a vitální kategorií pedagogické praxe i výstavní prezentace. Ptáme-li se nicméně, čím se vyznačují současní studenti fotografie na FAMU, nabízí se prostá odpověď: skutečná definice jsou oni sami, teď a tady, v celé šíři a rozmanitosti svých zájmů a talentů.