Raum und Zeit

Přednáška z 21. 9. 1908 je epochálním vědeckým dílem, patrně nejcitovanější přednáškou z oboru fyziky. A z přednášky je zase nejcitovanější věta, jíž se odzvonilo chápání prostoru a času jako dvou oddělených entit: „Od nynějška se z prostoru o sobě a času o sobě staly pouhé stíny a jen nějaké sjednocení obojího zachrání nezávislost.“ Metafora stínů nebyla v Minkowského době vnímána jako náhodná, protože šlo o pro každého vzdělance zřetelnou narážku na známou pasáž o jeskyni z Platónovy Ústavy. Minkowski touto metaforou naznačoval, že až dosud fyzikové podléhali klamu vzájemné nespojitosti času a prostoru a nyní nastala doba jejich vzájemné odkázanosti na sebe. Matematicky řečeno je Minkowského prostor čtyřrozměrný lineární vektorový prostor se skalárním součinem. Ačkoli sloužil Minkowského prostor k popisu časoprostoru ve speciální teorii relativity, spatřoval v něm ze začátku Einstein zbytečnou matematickou komplikaci. Bylo to velmi paradoxní, protože právě Minkowského matematická formulace je jednodušší a Einstein, byť po Minkowského smrti, uznal, že jeho „velmi zajímavé matematické zpracování podstatně usnadnilo aplikaci“ teorie relativity. Důležitý – nejen z hlediska dějin fyziky – ale není ani tak pozdější Einsteinův náhled vlastního omylu, ale skutečnost, že Minkowského pojetí časoprostoru, formulované pregnantně v této přednášce, kterou by měl zcela bezpodmínečně znát každý vzdělaný člověk, způsobilo převrat v samotné fyzice. Ta se postupně formovala tak, aby mohla popisovat právě Minkowského čtyřrozměrný svět. Jak nové bylo toto pojetí, dokládá i Poincarého skepse vůči projektu překladu (ve smyslu transformace) dosavadní fyziky do jazyka neeuklidovské geometrie čtyř rozměrů. Nakonec se čtyřrozměrnost časoprostoru prosadila natolik, že ovlivňuje náš každodenní život. Chápat časoprostor jako celek však znamená i chápat rozdíl mezi časem a prostorem.

Sepsal: PhDr. Michal Janata