Systematische Philosophie

V rámci edice Kultur der Gegenwart vyšel sborník prací (Wilhelm Dilthey: Das Wesen der Philosophie, Alois Riehl, Logik und Erkenntnistheorie, Wilhelm Wundt, Metaphysik, Wilhelm Ostwald, Naturphilosophie, Hermann Ebbinghaus, Psychologie, Rudolf Eucken, Philosophie der Geschichte, Friedrich Paulsen, Ethik, Wilhelm Münch, Pädagogik, Theodor Lipps, Ästhetik, Friedrich Paulsen, Die Zukunftsaufgaben der Philosophie) o filozofii. Mezi autory jsou již některá téměř zapomenutá jména, jiná figurují jako položky historie svého oboru (psychologie – Wundt, Ebbinghaus), po některých zbyla jejich teorie „v kostce“ (Lippsova teorie vcítění), ale z tohoto souboru se vymyká Wilhelm Dilthey. Podstata filozofie, která později vyšla v Diltheyových sebraných spisech, patří ke klíčovým filozofickým textům. Dilthey se zde pokusil ustavit duchovní vědy (Geisteswissenschaften) v době, kdy se naopak humanitní obory shlédly v modelu přírodních věd. Tento pokus, který zůstal ve své době osamocen, našel své plné vyjádření až v díle Wahrheit und Methode Hanse-Georga Gadamera (Diltheyovi věnoval kapitolu Rozdvojení vědy a filozofie života v Diltheyově analýze historického vědomí). Gadamer jako hlavní představitel filozofické hermeneutiky navázal právě na Diltheyovu hermeneutiku. Dilthey chtěl v navázání na Kantovu Kritiku čistého rozumu poznat podmínky možnosti zkušenosti v oblasti duchověd. Uvažoval dokonce o Kritice historického rozumu.

Zatímco pozdější filozofie, zejména Husserlova fenomenologie, se snažila zbavit filozofii i vědu psychologismu, Dilthey naopak v duchovědách psychologismus prohloubil, chtěl člověka poznat „v celé rozmanitosti jeho sil“. V době, kdy duchovědy ztrácely či spíše ještě nenabývaly svou autonomii, usiloval Dilthey právě o samostatnou, zvláštní metodologii pro historické vědy, lingvistické discipliny a pro psychologii, které pro něho zejména ztělesňovaly Geisteswissenschaften. Rozumět a rozumění se staly jiným typem poznání, než jaký ztělesňovaly přírodovědné hypotézy s jejich verifikacemi či později (s objevy Popperovy knihy Logika vědeckého zkoumání) falzifikacemi. Diltheyovské rozumění navázalo na velkou interpretační tradici, na Schleiermacherovu „univerzalizaci neporozumění“ (Jean Grondin) a vyústilo v moderní filozofickou hermeneutiku Gadamera a Heideggera.

Sepsal: PhDr. Michal Janata